Filmová recenze – To (kapitola první 2017)

Ahoj!

*

Ve středu jsme se s bráškou rozhodli, že půjdeme další den do kina. Já navrhla film „To“, protože jsem se na něj dlouho těšila a jeho první verzi jsem viděla, když mi bylo asi 10 let (a doteď z toho mám trauma). Brácha sice není úplný fanoušek hororů, ale vždycky se mi ho podaří přemluvit, aby se na něj podíval, když máme filmovou noc. Ve čtvrtek večer jsme tedy vyjeli směr kino Galaxie, nakoupili dostatek jídla a pití a posadili se do tmavého promítacího sálu. Naštěstí tam bylo dost lidí, takže pravděpodobnost, že zrovna nás zabije klaun byla dost malá. Hned na začátku nám pustili samozřejmě pár trailerů na nové horory.

Brácha: „Proč pouštějí ukázky na strašidelné filmy?!“
Já:„Jdeme na horor. Co si čekal?“
Brácha: „No, třeba komedie. Mám rád komedie.“

Většina z vás ví, že film je natočen podle knihy slavného spisovatele, Stephena Kinga, se stejným názvem „To“, která vyšla v roce 1986. Za čtyři roky, v roce 1990, byla natočena minisérie na motivy této knihy a ta měla dva díly. Nyní se filmaři pokusili vytvořit remake původního filmu. Jak se jim to povedlo? Vyrovnala se letošní verze té originální a legendární verzi z roku 1986? Čtěte dál, pokud chcete znát můj názor. (Snažila jsem se psát bez spoilerů pro ty, kteří nejsou s příběhem vůbec seznámeni.)

Viděli jste nový remake filmu „To“? Dejte mi vědět v komentářích a pošlete odkaz na váš blog.

Nezapomeňte mě sledovat na mém Facebooku a Instagramu.

*

„Všichni se tu dole vznášíme.“ -To

*

To – kapitola první
(It – chapter one)

Režie: Andy Muschietti
Předloha: Stephen King (kniha)
Scénář: Cary Fukunaga, Chase Palmer, David Kajganich
Kamera: Jung-hoon Jung
Hudba: Benjamin Wallfisch
Rok premiéry: 2017
Délka: 135 minut
Země: USA
Žánr: Horor, drama, thriller

*

Děj:

V americkém městečku Derry se začínají ztrácet děti a všichni dospělí se chovají zvláštně. Billovi se hned na začátku ztratí malý bratr Charlie a to ho velmi poznamená. Ve městě má další 3 přátelé – Richieho, Eddieho, Stanleyho. Neustále je šinakuje parta Henryho Bowerse. Nejsou ale jediní, komu otravují život. Beverly, Ben a Mike jsou také oběťmi. Proto se všech 7 dětí spojí a založí klub s názvem: Klub Ztoskotanců (Loser club). Spolu budou muset čelit nejen šikaně, svým největším strachům, ale hlavně zlé bytosti Pennywise, tančícímu klaunovi, jehož vraždící choutky sužují město Derry již po celá staletí.

Zajímavosti:

Jak jsem již psala na začátku, tak film je inspirován nejen knihou, ale také originálním filmem. Tato nová verze je pojmuta trochu odlišně. Klaun má na sobě starodávné oblečení, aby se poukázalo na to, že je na Zemi již staletí a také jeho obličej je víc dětský, což dodává postavě nepředvídatelnost. Můžeme narazit na několik odkazů na starší verze a jména některých postav jsou trochu změněna. Určitě najdete i jiné změny a to i o proti ději v knížce, ale to hlavní zůstává. Největší rozdíl u letošního filmu je to, že se zaměřuje jen na část kdy byli hlavní postavy dětmi. Ve starších verzích se prolíná dětství s dospělostí. Ta bude nejspíš až v druhé části, která se plánuje na rok 2019.

Hodnocení:

Při shlédnutí staré verze filmu jsem byla tak vyděšená, že se doteď bojím klaunů. Moje očekávání tedy bylo velmi vysoké. Hned na začátek řeknu, že jsem se dlouho u žádného hororu tolik nelekala jako u nového To. Děsivá atmosféra filmu nás provázela od začátku do konce. Mně běhal mráz po zádech už při první scéně, když malý Charlie šel do sklepa a první scéna s Pennywisem byla naprosto dokonalá a to i přesto, že jsem věděla, co se stane. Schválně jsem si včera pustila i starou verzi, abych mohla trochu porovnávat a byla jsem překvapená, že nakonec ta nová verze mě vlastně vyděsila víc. Vůbec mi nevadilo, že u nového To trochu potlačili tu sci-fi stránku děje a vsadili víc na hororové a dramatické prvky. Byla jsem ráda, že jen neokopírovali starý film, ale přidali tomu něco svého či víc následovali knihu. Originální verze bude mít u mě v srdci místo vždycky, protože to byl jeden z prvních hororů, céo jsem kdy viděla.

Jediná věc, která mě občas vyvedla z míry, tak byly velmi nereálné zuby klauna. Já sice chápu, že ho chtěli udělat děsivějším, ale asi bych se víc bála, kdyby zůstal víc reálnější. Nic to ale nemění na faktu, že se teď bojím klaunů ještě o něco víc.

Jsem si jistá, že se na tento film podívám ještě několikrát, protože je to podle mého jeden z nejlepších hororů posledních let. Určitě by bylo fajn, kdyby se mohli ponořit více do osobností jednotlivých postav, ale chápu, že nemohou natočit 4 hodinový film. O to víc se těším na druhou kapitolu, protože myslím, že jim tam ještě zbylo hodně prostoru na rozšíření příběhu. Pokud máte rádi horory, tak vyražte do kina hned dnes!