Památník Lidice – recenze

Ahoj!

*

Myslím, že většina z vás ví, že Lidice byly za druhé světové války, dne 10.6. 1942, vypáleny a vyhlazeny německými nacisty. Stalo se to, jako důsledek atentátu na  zastupujícího německého říšského protektora Reinharda Heydricha, který po útoku zemřel a nacisti se tak rozhodli vyhladit vesničku Lidice, jako exemplární kolektivní trest. Celkový počet obětí je 339 (173 můžu bylo zastřeleno na místě, 88 dětí otáveno v náklaďáku, ženy odvezeny do koncentračních táborů,..), z 503 obyvatel se do Lidic vrátilo 164.  Po válce se rozhodlo, že Lidice budou znovu postaveny vedle těch „starých“ a na těch původních se zřídí Památník Lidice.

Mnoho lidí zde bylo díky školní docházce, protože se sem často jezdí na školní exkurze. I naše základka tam kdysi jela, ale já byla v té době na operaci v nemocnici a tak jsem jet nemohla. A protože stejný uděl mě potkal, když byla škola na exkurzi v Terezíně, tak jsem to musela dohnat později. V Terezíně jsem byla s rodinou před dvěma lety a na Památník Lidice jsme se byli s tátou podívat na začátku těchto prázdnin. Byl to silný zážitek, nebudu lhát.

Navštívili jste Památník Lidice? Napište mi to do komentářů a přidejte odkaz na váš blog.

*

„Protože lidické svítilny zhasly, rozsvítil se plamen, který nikdy nezhasne.“
-Wendell Wilkie

*

Památník Lidice

Základní údaje
Kde: Tokajická 152, 273 54 Lidice

Vstupné
Dospělí: 90,-
Děti: 45,-
ZTP/P: 45,-
Studenti: 45,-
(+rodinné, různé průkazy..)
Výklad s průvodcem: 300,-

Otvírací doba
Pondělí – Neděle: 9:00 – 16:00/18:00 (podle sezóny)

Památník Lidice není daleko od Prahy. Je pouze pár kilometrů od letiště Václava Havla a od Kladna z druhé strany. Z Prahy se tam dostanete autobusem z Nádraží Veleslavín nebo autem. Parkování u památníku je zdarma pro ZTP a 30,- pro ostatní na celý den. Památník se dělí na tři části: muzeum, pietní místo a galerie. U muzea je nejen muzeum, ale také alej, vzdělávací středisko, kde probíhají výstavy a exkurze, dále pak Růžový sad (když jsme tam byli, tak tam zrovna byla svatba) a gloriet s náměstíčkem. Na pietním místě stály staré Lidice. Na velké pláni se nachází sousoší na památku dětských obětí, zbytky Horákova statku (tady byly popraveni všichni muži), školy a kostela, památníky padlých žen a mužů, potok a starý hřbitov. Galerie je pak asi 500m v nových Lidicích.

Co se týká přístupu pro vozíčkáře, tak je dobrý. Většina Památníku je bezbariérová a v muzeu je možné najít i toaletu pro vozíčkáře. Pietní místo bylo ale docela náročné (hlavně pro taťku, který mě tlačil), protože na cestě byly dost špatné kostky a byly tam kopce. Tudíž elektrický vozík by byl lepší nebo potřebujete vážně vytrvalou tlačící osobu. Občerstvení je pak u muzea, takový malý stánek, ale bohužel veganská byla asi jen voda. U galerie v nových Lidicích je pak restaurace, ale tam jsme nebyli, tak nemůžu posoudit. Vypadala dost vesnicky, tudíž asi tak hranolky by byly jediné veganské. Lepší je si vzít svačinu nebo jet pak k babičce na oběd, jako jsme to udělali my!

Je to tam krásné. Však víte, svým vlastním způsobem. Mrazilo mě chvílema a ten smutek tam byl cítit. Dokonce tam bylo velké hejno (asi) vran, které dodávaly atmosféře na tajuplnosti a děsivosti. Určitě doporučuji se tam podívat, protože vás to zasáhne i když jste z kamene. Je to zajímavé místo na přemýšlení. Nakonec jako vždy přidávám fotografie.

*